Tradiční obecní ples - již 10 let je organizován obecním zastupitelstvem a hraje dechová hudba "Korytňanka". Bývá tradičně dobře nav štíven a obdarován sponzory hodnotnými dary do tomboly. Podává se guláš zdarma.

Fašank- tradičně jsou v obci pořádané fašankové oslavy, které jsou populární známým "Pochováváním basy" v ponděli a úterý před popeleční středou. Tuto akci zabezpečují ročníky chlapců, kterí jsou v tom roce odvedeni.
Lidé uslyší různé veselé historky na funkcionáře obce a ostatní činovníky, muzikanti vyhrávají dlouho do noci. V úterý chodí po vesnici spolu s krojovanou mládeží a hudbou také děti v maskách.

Velikonoční obyčeje - malí i velcí chlapci shánějí proutí na "korbáče". Oblíbené je zejména vrbové proutí. Korbáče se pletou z osmi prutů (devátým - rozřezaným po délce na polovici - je rukoje» omotána).
Na Velikonoční ponděli je "šlahačka". Časně zrána chlapci vyplatí nejprve domácí příslu šnice "něžného pohlaví" a pak chodí budit děvčata. Se slovy "abys neopra šivěla" někdy lehce, někdy i bezohledně jim nabijí. A za tuto pozornost je ště dostanou dárky - malovaná vajíčka - kraslice.
Původní korytňanské kraslice bývaly sice jednoduché, ale byly krásnou ukázkou lidového umění. Malovaly se několika barvami "frižurkou" (červena barva převládala) a pomocí vosku, jenž se teplý nanášel na vejce plechovou tenkou rourkou a pokrýval místa, která měla zůstat bílá. Až nebylo vosku třeba, byl opatrně oškrabán. Bílými čárami (někdy i dvojitými s ozdobami) byla plocha vejce rozdělena na několik částí (obyčejně vrch, spodek a prostřední pás na tři až čtyři díly). Do nich se malovaly květy, listy, jablíčka, srdíčka. Před první světovou válkou malovali vejce téměř v každé domácnosti. Pěknými kraslicemi vynikala stará Juřenka č.72 a stará Flasarka č.13. Po světové válce pěkně korytňanským způsobem malovaly vejce "Uliánky" v uličce. Od té doby bohužel tento pěkný zvyk počal mizet, udržovala ho je ště malérečka paní Apolena Gazdíková č.225.
V současnosti se barví vajíčka o Velikonocích jen jedinou barvou nebo nakoupenými různými obrázky.

Stavění máje - koná se poslední předvečer před 1.májem. Organizace této akce náleží odvedencům, hraje hudba a celý večer bývá veselo. K tomuto zvyku se připojily i děti z MŠ, které také každoročně staví v zahradě M Š svůj "máj".

Oslava Božího těla - v krojích nastrojené družičky s košíčkami plných květů jdou za doprovodu dechové hudby v průvodu z kostela ke kapli Nejsvětěj ší Trojice. Tato tradice byla po mnoha letech odmlky obnovena v červnu 1999.

Svatováclavské hody - tradiční hodové zábavy pořádané místními zájmovými spolky.

Den sv.Štěpána (26.12.) je považován za svátek chlapců a Nový rok za svátek holek. V tyto dny jdou chlapci a děvčata do kostela v krojích.

Řezníci - den po sv. Štěpánu (27.12.) obchází dědinu "řezníci" (odvedenci) v bílých ko šilích, zpívají a vyvolávají - "prodat na maso". Je to zvyk, tradující se od nepaměti.

Vánoční besídka - akce pořádaná tradičně dětmi z MŠ a ZŠ i v prostorách kostela.