Skály na Rabštejně patří mezi největší a nejznámější lezecké oblasti v Jeseníkách a na severní Moravě vůbec. Jsou utvořeny z amfibolické břidlice, která v místě erozivního odkryvu měkčích hornin vytváří bizarní věže. Z hlediska lezení je skála pevná a bohatě členěná a umožňuje jak stěnové lezení, tak lezení v převisech, komínech a spárách.
Skalní oblast Rabštejn se nachází se v jižním výběžku hřebene Hrubého Jeseníku cca 5 km jižně od sedla Skřítek, přes které prochází silnice I. třídy č. 11 z Rýmařova do Šumperka. Přístup ze sedla Skřítek po modré turistické značce (7 km) většinou po lesní asfaltové cestě. Z Bedřichova od hájovny po červené turistické značce (4 km), Z Rudoltic po modré turistické značce na rozcestí Hvězda a pak po žluté značce na Rabštejn. Autem se dá nejblíže dojet na konec Bedřichova (nelekejte se, část silnice v obci prochází továrnou) až k ceduli ChKO Jeseníky a zákazu vjezdu. Zde je možno zaparkovat, ale občas tady bývá docela plno. Autem se dá ze Skřítku i z Bedřichova při nerespektování zákazů vjezdu dostat až k lovecké chatě na Rabštejně, ale pro ty, kdo sem chtějí jezdit ještě v příštích letech bych to nedoporučoval. Buďme rádi za to, že se na Rablu dá lízt a v omezené míře i tábořit a není třeba za každou cenu dráždit ochranáře. V Tatrách taky nezajíždíte autem až pod nástup. Táboření je povoleno organizovaným horolezcům pouze na horním okraji louky pod lesem. Vzhledem k otevření hospody v bývalé lovecké chatě se v posledních letech tato zásada přestala dodržovat a zatímco horolezci (s průkazem i bez) se cpou v horním rožku louky, kdokoliv jiný bez rozpaků utáboří uprostřed louky. Ohniště je v horní části louky a je společné pro všechny tábořící ovšem skutečnost je taková, že v louce si ohniště dělá kdekdo, kde ho napadne. Zavání to průserem a smůla je, že horolezci asi v blízké budoucnosti odprdnou něco, co nezavinili. Pitná voda je u hospody. Nejbližší obchod je v Bedřichově. Otevírací doba obchodu je ve všední dny jen odpoledne, tak abyste náhodou ráno nevyrazili pro křupavé rohlíčky zbytečně. Výstupové cesty jsou jištěny kruhy a nýty a borháky, občas je možno zahlédnout nějakou tu skobu, ovšem některé již od pohledu budí nedůvěru. S výhodou však použijete vklíněnce, friendy, hexentry, smyčky a podobné ptákoviny. Všechny cesty jsou dnes lezeny čistě snad s výjimkou Železářské, ale tu jsem ještě nikoho lézt neviděl. Skalní oblast Rabštejn tvoří dvě hlavní skupiny věží: Přední skály a Zadní skály. Lezecky nevýznamné jsou Dolní skály. Obtížnost cest je uvedena UIAA stupnici obtížnosti. Nástupy cest jsou na skále vyznačeny červenými číslicemi ve čtverečku, mnohde vybledlými anebo sloupanými (veselé bloudění). Číslování je vzestupné pro celou oblast, proto i v tomto průvodci je na první pohled chaotické číslovaní cest na jednotlivých věžích. Cesty jsou však seřazeny podle nástupu proti směru hodinových ručiček, takže jakýsi řád zde přece jen je. Skály jsou oblíbené a frekventované. Sjíždějí se sem lezci jak z Ostravska, tak z Olomoucka a výjimkou nejsou ani lezci z Čech. O víkendu si vystojíte fronty na některé cesty např. na Květinu. Během pracovního týdne mimo prázdniny je situace podstatně lepší. Správcem skal je HO Horal Rýmařov. Kontakt ing. Antonín Gromus. U Rybníka 5, 79501 Rýmařov. Na Rabštejně již v podstatě není místo pro nové logické cesty. Pokud se chystáte vylézt novou cestu, uvažte, zda ji není možné přednostně zajistit pomůckami nepoškozujícími skálu nebo pomocí fixního jištění ve vedlejších cestách. Jako fixní jištění je možno osadit pouze kruhy a borháky schválené státní zkušebnou a při dodržení postupu doporučeného BK ČHS. Z důvodu nízké životnosti je zakázáno jako fixní jištění osazovat nýty.
